Osobnosti fyziky pevných látek na FJFI
Charakteristika katedry
- Základní informace
- Proč u nás studovat
- Studium na KIPL
- Uplatnění absolventů
- Historie FPL
- –> Významné osobnosti
prof. RNDr. Helmar Frank, DrSc., dr. h. c., *10. 5. 1919 (Brno)
Vystudoval (1943) a v letech 1943-1945 pracoval na pražské německé univerzitě, po válce byl zaměstnancem vojenské správy, vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu sdělovací techniky v Praze (1950–68), od roku 1969 působí na FJFI ČVUT; osm let (1973-1981) vedl Katedru inženýrství pevných látek. Významných vědeckých úspěchů dosáhl zejména ve fyzice a technice polovodičů, má zásluhy o vznik a rozvoj československého polovodičového průmyslu. Je čestným doktorem Slovenské technické univerzity v Bratislavě (1999). Uveřejnil přes 150 vědeckých prací v domácích i zahraničních časopisech, napsal monografie Polovodiče v teorii a praxi (1955), Fyzika a technika polovodičů (1990) a spolu s V. Šnejdarem Krystalové elektronky (1959, rusky 1960, rozšířená verze německy 1964 a 1965) a Principy a vlastnosti polovodičových součástek (1976).
prof. RNDr. Adéla Kochanovská, DrSc., *8. 3. 1907 (Slezská Ostrava), †5. 7. 1985 (Praha)
Zakladatelka československé školy aplikované rentgenografie, členka korespondentka ČSAV. Studovala matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK, od roku 1935 působila ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů (později Ústav technické fyziky ČSAV, Ústav fyziky pevných látek ČSAV, dnes Fyzikální ústav AV ČR), v letech 1968–1973 vedla Katedru inženýrství pevných látek FJFI ČVUT. Věnovala se zejména průmyslovým aplikacím rentgenových difrakčních metod. V našich i zahraničních vědeckých časopisech uveřejnila přes 70 původních vědeckých prací, napsala několik vysokoškolských učebních textů a příručku Zkoušení jemné struktury materiálu rentgenovými paprsky (1943, 1946).
prof. RNDr. Luboš Valenta, DrSc., dr. h. c., *26. 1. 1924 (Praha), †21. 10. 1994 (Praha)
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (1949), po ukončení aspirantury u prof. Zdeňka Matyáše (1953) byl vědeckým pracovníkem Ústavu technické fyziky (nyní FzÚ) ČSAV, v letech 1955-68 působil na FTJF (založil a vedl katedru fyziky pevných látek), ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, na Moskevské státní univerzitě, jako hostující profesor Univerzity Friedricha Schillera v Jeně (vedoucí katedry kvantové chemie); v roce 1968 přešel na MFF UK (vedoucí katedry teoretické fyziky). Zabýval se především teorií magnetizmu. Byl členem a funkcionářem řady vědeckých společností a redakčních rad odborných časopisů. Za svou teorii spontánní magnetizace tenkých vrstev dostal v roce 1964 Státní cenu, za významný přínos v oblasti teoretické fyziky pevných látek mu Lodžská univerzita udělila čestný titul dr. h. c. (1993). Je autorem několika desítek článků v prestižních zahraničních časopisech a rozsáhlé monografie Festkörpertheorie: Eine Einführung (spolu s E. Jägrem, 2. vydání 1997).
prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc., FEng., dr. h. c., 29.1. 1936 (Náchod)
Ivo Kraus, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK, je český experimentální fyzik, vysokoškolský pedagog a popularizátor přírodních a technických věd. Na katedře působil od roku 1960, v letech 1980-1992 byl jejím vedoucím. Je autorem nebo spoluautorem několika desítek knižních publikací (vysokoškolských učebnic z fyziky pevných látek a monografií z fyziky a jejích dějin) a více než sedmi set vědeckých, odborných, cestopisných a populárně naučných článků. Ve spolupráci s prof. A. Kochanovskou vybudoval na katedře pracoviště rentgenové difrakční analýzy zaměřené na tenzometrickou analýzu technických materiálů.
doc. Ing. Štefan Zajac, CSc., 11. 1. 1940 (Svinica)
Štefan Zajac je český fyzik a pedagog. Přednáší teorii pevných látek na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Jeho odbornou specializací jsou magnetické vlastnosti materiálů. Je čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a řadu let byl její předseda.
