{"id":399,"date":"2021-01-21T13:47:05","date_gmt":"2021-01-21T12:47:05","guid":{"rendered":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/wordpress\/?page_id=399"},"modified":"2021-02-14T21:27:00","modified_gmt":"2021-02-14T20:27:00","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/historie\/","title":{"rendered":"Historie FPL"},"content":{"rendered":"\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t

Historie fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek na \u010cVUT<\/strong><\/big><\/big> <\/span><\/h4>\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t

Ivo Kraus<\/a>, profesor \u010cVUT-FJFI<\/h3>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\"\"\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t

Charakteristika katedry<\/h6>\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\n\t\t\t\t\t\t<\/span>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t
  1. Z\u00e1kladn\u00ed informace<\/strong><\/a><\/span><\/li>
  2. Pro\u010d u n\u00e1s studovat<\/strong><\/a><\/span><\/li>
  3. Studium na KIPL<\/span><\/strong><\/a><\/li>
  4. Uplatn\u011bn\u00ed absolvent\u016f<\/a><\/li>
  5. –> Historie FPL<\/strong><\/span><\/li>
  6. V\u00fdznamn\u00e9 osobnosti<\/a><\/strong><\/span><\/li><\/ol>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\n\t\t\t\t\t\t<\/span>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\n\t\t\t\t\t\t<\/span>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t

    \"\"Slovo \u00favodem
    <\/strong>Fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek je \u010d\u00e1st fyziky kondenzovan\u00e9ho stavu popisuj\u00edc\u00ed makroskopick\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed a mechanick\u00e9 vlastnosti pevn\u00fdch t\u011bles z\u00a0hlediska jejich mikroskopick\u00e9 stavby. Kvantov\u011b mechanick\u00e9 modely uva\u017euj\u00ed pevnou l\u00e1tku jako soubor velk\u00e9ho po\u010dtu \u010d\u00e1stic (elektron\u016f, atom\u016f, iont\u016f, molekul), na kter\u00fd se aplikuje statistick\u00e1 fyzika a vyu\u017e\u00edvaj\u00ed i dal\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed obory – mechanika, termodynamika, elektromagnetizmus, teorie vln\u011bn\u00ed, atomov\u00e1 fyzika a dal\u0161\u00ed. Vznik tohoto oboru je spojen s\u00a0\u00fasp\u011bchy p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd 20. stolet\u00ed, zejm\u00e9na s\u00a0metodami ur\u010den\u00ed krystalov\u00e9 struktury a objevem z\u00e1konitost\u00ed kvantov\u00e9 mechaniky.<\/p>

    V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek \u010dlen\u00ed na velk\u00fd po\u010det specializac\u00ed: podle p\u00e1sov\u00e9 struktury objekt\u016f na fyziku kov\u016f, polovodi\u010d\u016f a izolant\u016f, podle uspo\u0159\u00e1danosti stavebn\u00edch \u010d\u00e1stic na fyziku krystal\u016f nebo amorfn\u00edch l\u00e1tek, podle studovan\u00fdch charakteristik na oblast vlastnost\u00ed mechanick\u00fdch, elektrick\u00fdch, optick\u00fdch, magnetick\u00fdch aj.<\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t

    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t

    Na po\u010d\u00e1tku jednadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed m\u00e1 fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek mezi v\u0161emi ostatn\u00edmi fyzik\u00e1ln\u00edmi obory dominantn\u00ed postaven\u00ed v po\u010dtu pracovn\u00edk\u016f (cca 50 %), kte\u0159\u00ed si ji zvolili za sv\u00e9 povol\u00e1n\u00ed, i instituc\u00ed, kde se s l\u00e1tkami tuh\u00e9ho skupenstv\u00ed experimentuje, pro pozorovan\u00e9 z\u00e1konitosti jejich chov\u00e1n\u00ed hled\u00e1 teoretick\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a o nov\u00fdch vlastnostech vytv\u00e1\u0159ej\u00ed hypot\u00e9zy. Bez konkurence jsou pevn\u00e9 l\u00e1tky tak\u00e9 ve spektru \u010dasopis\u016f, kam se o nich d\u00e1 ps\u00e1t, v po\u010dtu publikac\u00ed i mo\u017enostech praktick\u00e9ho uplatn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

    Vzpomeneme-li na objevy dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e9 zm\u011bnily n\u00e1\u0161 \u017eivot doslova od sam\u00fdch z\u00e1klad\u016f (\u0161t\u011bpen\u00ed uranu, polovodi\u010de a lasery), jsou dva z nich p\u0159ips\u00e1ny fyzik\u016fm pevn\u00fdch l\u00e1tek. Prvn\u00ed se poda\u0159il koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let trojici americk\u00fdch fyzik\u016f William Shockley-John Bardeen-Walter Brattain; Nobelovu cenu za fyziku p\u0159evzali v roce 1956 za studium polovodi\u010d\u016f a objev tranzistorov\u00e9ho jevu. Druh\u00fdm z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f, kter\u00fd v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti vze\u0161el z pracoven fyzik\u016f, je laser (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation \u2013 zes\u00edlen\u00ed sv\u011btla stimulovanou emis\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed); Nobelovou cenou za n\u011bj byli v roce 1964 vyznamen\u00e1ni Ameri\u010dan Charles Hard Townes a Rusov\u00e9 Nikolaj Gennadijevi\u010d Basov s Alexandrem Michajlovi\u010dem Prochorovem.<\/p>\n

    Fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek jako samostatn\u00fd obor fyziky<\/strong>
    Historie \u010desk\u00e9 (\u010deskoslovensk\u00e9) fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek za\u010d\u00edn\u00e1 roku 1951 v Liblic\u00edch, kde bylo na porad\u011b, n\u011bkdy ozna\u010dovan\u00e9 jako Prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed konference fyzik\u016f, dohodnuto, \u017ee dal\u0161\u00ed rozvoj fyziky u n\u00e1s se soust\u0159ed\u00ed na fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek a jadernou fyziku.
    V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech byl tento z\u00e1m\u011br uskute\u010dn\u011bn zalo\u017een\u00edm nov\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch a pedagogick\u00fdch instituc\u00ed. V \u010ceskoslovensk\u00e9 akademii v\u011bd vznikl \u00dastav technick\u00e9 fyziky (1954) a \u00dastav jadern\u00fdch v\u00fdzkum\u016f (1955) a na Univerzit\u011b Karlov\u011b dv\u011b nov\u00e9 fakulty: Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed (1952), kter\u00e1 se odd\u011blila od P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty, a Fakulta technick\u00e9 a jadern\u00e9 fyziky (1955).
    V\u011bdeck\u00e1 pr\u00e1ce v oblasti fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek byla v obdob\u00ed 1955-1970 orientov\u00e1na v \u00daTF \u010cSAV nap\u0159. na transportn\u00ed jevy v polovodi\u010d\u00edch, z\u00e1\u0159iv\u00e9 a nez\u00e1\u0159iv\u00e9 p\u0159echody v pevn\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch, strukturu energetick\u00fdch hladin elektron\u016f, ur\u010dov\u00e1n\u00ed krystalov\u00e9 struktury, vliv m\u0159\u00ed\u017ekov\u00fdch poruch na fyzik\u00e1ln\u00ed i mechanick\u00e9 vlastnosti pevn\u00fdch l\u00e1tek, na tenk\u00e9 feromagnetick\u00e9 vrstvy, transportn\u00ed jevy ve feromagnetik\u00e1ch, dom\u00e9novou struktura dielektrik aj.<\/p>\n

    Po\u010d\u00e1tky vysoko\u0161kolsk\u00e9 v\u00fduky fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/strong>
    \u010cesk\u00e9 a slovensk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly za\u0159adily fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek do sv\u00fdch studijn\u00edch program\u016f v druh\u00e9 polovin\u011b pades\u00e1t\u00fdch let. Roku 1956 se tento nov\u00fd obor osamostatnil na Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakult\u011b UK, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji na Fakult\u011b technick\u00e9 a jadern\u00e9 fyziky \u010cVUT.<\/p>\n

    Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakulta p\u0159i tom nav\u00e1zala na tradice Katedry fyziky, kterou p\u0159evzala z P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty. V roce 1954 se KF veden\u00e1 prof. L. Zachovalem rozd\u011blila na Katedru mechaniky a z\u00e1klad\u016f fyziky (L. Zachoval), Katedru vysok\u00e9 frekvence a vakuov\u00e9 techniky (V. Kunzl) a Katedru atomov\u00e9 fyziky a fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek (V. Votruba, M. Valouch), z n\u00ed\u017e po dal\u0161\u00ed reorganizaci (1956) vznikly Katedra teoretick\u00e9 fyziky (M. Brdi\u010dka, \u010c. Muzik\u00e1\u0159, A. Hlad\u00edk) a Katedra fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek (M. Valouch).

    Na \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m je studium fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek nab\u00edzeno poslucha\u010d\u016fm od podzimu 1960. C\u00edlem v\u00fduky byla hned od po\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edprava vysoko\u0161kolsky vzd\u011blan\u00fdch odborn\u00edk\u016f schopn\u00fdch nov\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed poznatky aplikovat v in\u017een\u00fdrsk\u00e9 praxi. Tak vznikla nov\u00e1 kvalifikace – fyzik\u00e1ln\u00ed in\u017een\u00fdr. O v\u00fduku nov\u00e9ho oboru se prvn\u00ed l\u00e9ta v Kabinetu fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/em> starali t\u0159i intern\u00ed u\u010ditel\u00e9 – fyzikov\u00e9 Lubo\u0161 Valenta a Ivo Kraus a elektrotechnick\u00fd in\u017een\u00fdr Vladim\u00edr Janda – spolu s externisty z pra\u017esk\u00fdch \u00fastav\u016f \u010cSAV. Z Kabinetu FPL vznikla \u010dasem samostatn\u00e1 katedra, kter\u00e1 m\u00e1 od roku 1967 n\u00e1zev Katedra in\u017een\u00fdrstv\u00ed pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/em>. Z\u00e1kladem v\u00fduky byly p\u0159edm\u011bty \u00davod do fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek, Teorie pevn\u00fdch l\u00e1tek, Fyzika polovodi\u010d\u016f a Fyzika magnetick\u00fdch l\u00e1tek. S  dal\u0161\u00edmi obory jako nap\u0159. technologie polovodi\u010d\u016f, fyzika n\u00edzk\u00fdch teplot, supravodivost nebo strukturn\u00ed rentgenografie se m\u011bli poslucha\u010di mo\u017enost sezn\u00e1mit ve speci\u00e1ln\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch zaji\u0161\u0165ovan\u00fdch nap\u0159. Ad\u00e9lou Kochanovskou, Zde\u0148kem M\u00e1lkem, Milo\u0161em Maty\u00e1\u0161em, Miroslavem Trlifajem, pozd\u011bji je\u0161t\u011b Helmarem Frankem. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fduky se staly krom\u011b toho tak\u00e9 pravideln\u00e9 semin\u00e1\u0159e, na nich\u017e byly pozvan\u00fdmi specialisty prezentov\u00e1ny novinky ve fyzice pevn\u00fdch l\u00e1tek i v\u00fdsledky v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fakol\u016f \u0159e\u0161en\u00fdch na akademick\u00fdch pracovi\u0161t\u00edch i v rezortn\u00edch v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastavech, nap\u0159. TESLA-V\u00daST A. S. Popova.

    Na odborn\u00fd profil katedry m\u011bly rozhoduj\u00edc\u00ed vliv jak objektivn\u00ed faktory (rozvoj oboru), tak p\u016fsoben\u00ed osob v \u010dele kolektivu u\u010ditel\u016f, v\u011bdeck\u00fdch a odborn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f. V obdob\u00ed 1960-1967, kdy katedru vedl Lubo\u0161 Valenta, byla v\u011bdeck\u00e1 \u010dinnost orientov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm na teorii pevn\u00fdch l\u00e1tek, teorii magnetizmu a na technologii magnetick\u00fdch l\u00e1tek, potom se v\u00fdzkum roz\u0161\u00ed\u0159il tak\u00e9 do oblasti technologie polovodi\u010d\u016f, polovodi\u010dov\u00fdch detektor\u016f, rentgenografie, neutronografie, optick\u00e9 spektroskopie a v posledn\u00ed dob\u011b i aplikovan\u00e9 fotoniky.

    Do pov\u011bdom\u00ed na\u0161\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed ve\u0159ejnosti se katedra dostala u\u017e v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed dv\u011bma v\u011bdeck\u00fdmi \u00fasp\u011bchy. Prvn\u00edm bylo vypracov\u00e1n\u00ed teorie spont\u00e1nn\u00ed magnetizace tenk\u00fdch feromagnetick\u00fdch vrstev, druh\u00fd m\u011bl technologick\u00fd charakter: p\u0159\u00edprava tenk\u00fdch vrstev napa\u0159ovac\u00ed metodou, a to pro feromagnetick\u00e9 prvky ze skupiny \u017eeleza a z \u0159ady lanthanoid\u016f. Ve spolupr\u00e1ci s \u00dastavem magnetick\u00fdch l\u00e1tek v Jen\u011b se za\u010dala rozv\u00edjet tak\u00e9 technologie a z\u00e1kladn\u00ed magnetostatick\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed nov\u00fdch magnetick\u00fdch materi\u00e1l\u016f na b\u00e1zi uranov\u00fdch slou\u010denin.

    Po reorganizaci fakulty v roce 1967 do\u0161lo ke zm\u011bn\u00e1m i na kated\u0159e. Z Katedry fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek se stala Katedra in\u017een\u00fdrstv\u00ed pevn\u00fdch l\u00e1tek, byla pos\u00edlena laborato\u0159 rentgenov\u00e9 difrakce a vzniklo nov\u00e9 polovodi\u010dov\u00e9 pracovi\u0161t\u011b orientovan\u00e9 na technologii speci\u00e1ln\u00edch sou\u010d\u00e1stek a v\u00fdvoj m\u011b\u0159\u00edc\u00edch metod. B\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch let se poda\u0159ilo vypracovat origin\u00e1ln\u00ed postup sledov\u00e1n\u00ed dotace epitaxn\u00edch a dif\u00fazn\u00edch vrstev k\u0159em\u00edku pomoc\u00ed metody odporu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed, navrhnout a realizovat m\u011b\u0159en\u00ed Hallova jevu st\u0159\u00eddav\u00fdm magnetick\u00fdm polem a nap\u011bt\u00edm r\u016fzn\u00e9 frekvence a pro pr\u016fmyslov\u00e9 \u00fa\u010dely zav\u00e9st homogenn\u00ed legov\u00e1n\u00ed k\u0159em\u00edku tepeln\u00fdmi neutrony.

    Nejdel\u0161\u00ed, u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016flstoletou tradici m\u00e1 na kated\u0159e v\u00fdzkum v oblasti pr\u016fmyslov\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed rentgenografick\u00fdch difrak\u010dn\u00edch metod, kter\u00fd navazuje na zku\u0161enosti zakladatelky \u010deskoslovensk\u00e9 aplikovan\u00e9 rentgenografie Ad\u00e9ly Kochanovsk\u00e9.
    V\u00fdjime\u010dnou \u00falohu, a to nejen na fakult\u011b, ale i v cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republice, m\u00e1 pracovi\u0161t\u011b katedry zam\u011b\u0159en\u00e9 na vyu\u017eit\u00ed difrakce tepeln\u00fdch neutron\u016f ve fyzice pevn\u00fdch l\u00e1tek a pro materi\u00e1lov\u00fd v\u00fdzkum. T\u011b\u017ei\u0161t\u011bm v\u00fdzkumu neutronografick\u00e9 laborato\u0159e je ur\u010dov\u00e1n\u00ed textur, stanoven\u00ed poloh lehk\u00fdch atom\u016f ve struktu\u0159e, studium magnetick\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a f\u00e1zov\u00fdch p\u0159echod\u016f.

    Nez\u00e1visle na tom, \u017ee pracovi\u0161t\u011b, kter\u00e9 na \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m vychov\u00e1v\u00e1 in\u017een\u00fdry-fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek, zm\u011bnilo u\u017e dvakr\u00e1t sv\u016fj n\u00e1zev, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jeho c\u00edle st\u00e1le stejn\u00e9: na rozvoj oboru pru\u017en\u011b reagovat jak zav\u00e1d\u011bn\u00edm nov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f do v\u00fduky, tak inovacemi t\u00e9mat v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti. Absolvent Fakulty jadern\u00e9 a fyzik\u00e1ln\u011b in\u017een\u00fdrsk\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00fd na fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek mus\u00ed m\u00edt kvalitn\u00ed matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, aby mohl samostatn\u011b \u0159e\u0161it v\u00fdzkumn\u00e9 \u00fakoly. Z\u00e1rove\u0148 mu v\u0161ak nesm\u00ed chyb\u011bt schopnost p\u0159edv\u00eddat, jak by se daly z\u00edskan\u00e9 v\u00fdsledky prakticky vyu\u017e\u00edt nap\u0159. ke zdokonalen\u00ed m\u011b\u0159\u00edc\u00edch metod, k lep\u0161\u00edmu pochopen\u00ed podstaty fyzik\u00e1ln\u00edch d\u011bj\u016f, optimalizaci dosavadn\u00edch v\u00fdrobn\u00edch postup\u016f apod.<\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t

    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\n\t\t\t\t\t\t<\/span>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\"\"\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t

    Slovo \u00favodem
    <\/strong>Fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek je \u010d\u00e1st fyziky kondenzovan\u00e9ho stavu popisuj\u00edc\u00ed makroskopick\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed a mechanick\u00e9 vlastnosti pevn\u00fdch t\u011bles z\u00a0hlediska jejich mikroskopick\u00e9 stavby. Kvantov\u011b mechanick\u00e9 modely uva\u017euj\u00ed pevnou l\u00e1tku jako soubor velk\u00e9ho po\u010dtu \u010d\u00e1stic (elektron\u016f, atom\u016f, iont\u016f, molekul), na kter\u00fd se aplikuje statistick\u00e1 fyzika a vyu\u017e\u00edvaj\u00ed i dal\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed obory – mechanika, termodynamika, elektromagnetizmus, teorie vln\u011bn\u00ed, atomov\u00e1 fyzika a dal\u0161\u00ed. Vznik tohoto oboru je spojen s\u00a0\u00fasp\u011bchy p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd 20. stolet\u00ed, zejm\u00e9na s\u00a0metodami ur\u010den\u00ed krystalov\u00e9 struktury a objevem z\u00e1konitost\u00ed kvantov\u00e9 mechaniky.<\/p>

    V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek \u010dlen\u00ed na velk\u00fd po\u010det specializac\u00ed: podle p\u00e1sov\u00e9 struktury objekt\u016f na fyziku kov\u016f, polovodi\u010d\u016f a izolant\u016f, podle uspo\u0159\u00e1danosti stavebn\u00edch \u010d\u00e1stic na fyziku krystal\u016f nebo amorfn\u00edch l\u00e1tek, podle studovan\u00fdch charakteristik na oblast vlastnost\u00ed mechanick\u00fdch, elektrick\u00fdch, optick\u00fdch, magnetick\u00fdch aj.<\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t

    \n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t

    Na po\u010d\u00e1tku jednadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed m\u00e1 fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek mezi v\u0161emi ostatn\u00edmi fyzik\u00e1ln\u00edmi obory dominantn\u00ed postaven\u00ed v po\u010dtu pracovn\u00edk\u016f (cca 50 %), kte\u0159\u00ed si ji zvolili za sv\u00e9 povol\u00e1n\u00ed, i instituc\u00ed, kde se s l\u00e1tkami tuh\u00e9ho skupenstv\u00ed experimentuje, pro pozorovan\u00e9 z\u00e1konitosti jejich chov\u00e1n\u00ed hled\u00e1 teoretick\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a o nov\u00fdch vlastnostech vytv\u00e1\u0159ej\u00ed hypot\u00e9zy. Bez konkurence jsou pevn\u00e9 l\u00e1tky tak\u00e9 ve spektru \u010dasopis\u016f, kam se o nich d\u00e1 ps\u00e1t, v po\u010dtu publikac\u00ed i mo\u017enostech praktick\u00e9ho uplatn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

    Vzpomeneme-li na objevy dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e9 zm\u011bnily n\u00e1\u0161 \u017eivot doslova od sam\u00fdch z\u00e1klad\u016f (\u0161t\u011bpen\u00ed uranu, polovodi\u010de a lasery), jsou dva z nich p\u0159ips\u00e1ny fyzik\u016fm pevn\u00fdch l\u00e1tek. Prvn\u00ed se poda\u0159il koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let trojici americk\u00fdch fyzik\u016f William Shockley-John Bardeen-Walter Brattain; Nobelovu cenu za fyziku p\u0159evzali v roce 1956 za studium polovodi\u010d\u016f a objev tranzistorov\u00e9ho jevu. Druh\u00fdm z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f, kter\u00fd v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti vze\u0161el z pracoven fyzik\u016f, je laser (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation \u2013 zes\u00edlen\u00ed sv\u011btla stimulovanou emis\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed); Nobelovou cenou za n\u011bj byli v roce 1964 vyznamen\u00e1ni Ameri\u010dan Charles Hard Townes a Rusov\u00e9 Nikolaj Gennadijevi\u010d Basov s Alexandrem Michajlovi\u010dem Prochorovem.<\/p>\n

    Fyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek jako samostatn\u00fd obor fyziky<\/strong>
    Historie \u010desk\u00e9 (\u010deskoslovensk\u00e9) fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek za\u010d\u00edn\u00e1 roku 1951 v Liblic\u00edch, kde bylo na porad\u011b, n\u011bkdy ozna\u010dovan\u00e9 jako Prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed konference fyzik\u016f, dohodnuto, \u017ee dal\u0161\u00ed rozvoj fyziky u n\u00e1s se soust\u0159ed\u00ed na fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek a jadernou fyziku.
    V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech byl tento z\u00e1m\u011br uskute\u010dn\u011bn zalo\u017een\u00edm nov\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch a pedagogick\u00fdch instituc\u00ed. V \u010ceskoslovensk\u00e9 akademii v\u011bd vznikl \u00dastav technick\u00e9 fyziky (1954) a \u00dastav jadern\u00fdch v\u00fdzkum\u016f (1955) a na Univerzit\u011b Karlov\u011b dv\u011b nov\u00e9 fakulty: Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed (1952), kter\u00e1 se odd\u011blila od P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty, a Fakulta technick\u00e9 a jadern\u00e9 fyziky (1955).
    V\u011bdeck\u00e1 pr\u00e1ce v oblasti fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek byla v obdob\u00ed 1955-1970 orientov\u00e1na v \u00daTF \u010cSAV nap\u0159. na transportn\u00ed jevy v polovodi\u010d\u00edch, z\u00e1\u0159iv\u00e9 a nez\u00e1\u0159iv\u00e9 p\u0159echody v pevn\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch, strukturu energetick\u00fdch hladin elektron\u016f, ur\u010dov\u00e1n\u00ed krystalov\u00e9 struktury, vliv m\u0159\u00ed\u017ekov\u00fdch poruch na fyzik\u00e1ln\u00ed i mechanick\u00e9 vlastnosti pevn\u00fdch l\u00e1tek, na tenk\u00e9 feromagnetick\u00e9 vrstvy, transportn\u00ed jevy ve feromagnetik\u00e1ch, dom\u00e9novou struktura dielektrik aj.<\/p>\n

    Po\u010d\u00e1tky vysoko\u0161kolsk\u00e9 v\u00fduky fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/strong>
    \u010cesk\u00e9 a slovensk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly za\u0159adily fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek do sv\u00fdch studijn\u00edch program\u016f v druh\u00e9 polovin\u011b pades\u00e1t\u00fdch let. Roku 1956 se tento nov\u00fd obor osamostatnil na Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakult\u011b UK, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji na Fakult\u011b technick\u00e9 a jadern\u00e9 fyziky \u010cVUT.<\/p>\n

    Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakulta p\u0159i tom nav\u00e1zala na tradice Katedry fyziky, kterou p\u0159evzala z P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty. V roce 1954 se KF veden\u00e1 prof. L. Zachovalem rozd\u011blila na Katedru mechaniky a z\u00e1klad\u016f fyziky (L. Zachoval), Katedru vysok\u00e9 frekvence a vakuov\u00e9 techniky (V. Kunzl) a Katedru atomov\u00e9 fyziky a fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek (V. Votruba, M. Valouch), z n\u00ed\u017e po dal\u0161\u00ed reorganizaci (1956) vznikly Katedra teoretick\u00e9 fyziky (M. Brdi\u010dka, \u010c. Muzik\u00e1\u0159, A. Hlad\u00edk) a Katedra fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek (M. Valouch).

    Na \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m je studium fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek nab\u00edzeno poslucha\u010d\u016fm od podzimu 1960. C\u00edlem v\u00fduky byla hned od po\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edprava vysoko\u0161kolsky vzd\u011blan\u00fdch odborn\u00edk\u016f schopn\u00fdch nov\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed poznatky aplikovat v in\u017een\u00fdrsk\u00e9 praxi. Tak vznikla nov\u00e1 kvalifikace – fyzik\u00e1ln\u00ed in\u017een\u00fdr. O v\u00fduku nov\u00e9ho oboru se prvn\u00ed l\u00e9ta v Kabinetu fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/em> starali t\u0159i intern\u00ed u\u010ditel\u00e9 – fyzikov\u00e9 Lubo\u0161 Valenta a Ivo Kraus a elektrotechnick\u00fd in\u017een\u00fdr Vladim\u00edr Janda – spolu s externisty z pra\u017esk\u00fdch \u00fastav\u016f \u010cSAV. Z Kabinetu FPL vznikla \u010dasem samostatn\u00e1 katedra, kter\u00e1 m\u00e1 od roku 1967 n\u00e1zev Katedra in\u017een\u00fdrstv\u00ed pevn\u00fdch l\u00e1tek<\/em>. Z\u00e1kladem v\u00fduky byly p\u0159edm\u011bty \u00davod do fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek, Teorie pevn\u00fdch l\u00e1tek, Fyzika polovodi\u010d\u016f a Fyzika magnetick\u00fdch l\u00e1tek. S  dal\u0161\u00edmi obory jako nap\u0159. technologie polovodi\u010d\u016f, fyzika n\u00edzk\u00fdch teplot, supravodivost nebo strukturn\u00ed rentgenografie se m\u011bli poslucha\u010di mo\u017enost sezn\u00e1mit ve speci\u00e1ln\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch zaji\u0161\u0165ovan\u00fdch nap\u0159. Ad\u00e9lou Kochanovskou, Zde\u0148kem M\u00e1lkem, Milo\u0161em Maty\u00e1\u0161em, Miroslavem Trlifajem, pozd\u011bji je\u0161t\u011b Helmarem Frankem. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fduky se staly krom\u011b toho tak\u00e9 pravideln\u00e9 semin\u00e1\u0159e, na nich\u017e byly pozvan\u00fdmi specialisty prezentov\u00e1ny novinky ve fyzice pevn\u00fdch l\u00e1tek i v\u00fdsledky v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fakol\u016f \u0159e\u0161en\u00fdch na akademick\u00fdch pracovi\u0161t\u00edch i v rezortn\u00edch v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastavech, nap\u0159. TESLA-V\u00daST A. S. Popova.

    Na odborn\u00fd profil katedry m\u011bly rozhoduj\u00edc\u00ed vliv jak objektivn\u00ed faktory (rozvoj oboru), tak p\u016fsoben\u00ed osob v \u010dele kolektivu u\u010ditel\u016f, v\u011bdeck\u00fdch a odborn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f. V obdob\u00ed 1960-1967, kdy katedru vedl Lubo\u0161 Valenta, byla v\u011bdeck\u00e1 \u010dinnost orientov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm na teorii pevn\u00fdch l\u00e1tek, teorii magnetizmu a na technologii magnetick\u00fdch l\u00e1tek, potom se v\u00fdzkum roz\u0161\u00ed\u0159il tak\u00e9 do oblasti technologie polovodi\u010d\u016f, polovodi\u010dov\u00fdch detektor\u016f, rentgenografie, neutronografie, optick\u00e9 spektroskopie a v posledn\u00ed dob\u011b i aplikovan\u00e9 fotoniky.

    Do pov\u011bdom\u00ed na\u0161\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed ve\u0159ejnosti se katedra dostala u\u017e v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed dv\u011bma v\u011bdeck\u00fdmi \u00fasp\u011bchy. Prvn\u00edm bylo vypracov\u00e1n\u00ed teorie spont\u00e1nn\u00ed magnetizace tenk\u00fdch feromagnetick\u00fdch vrstev, druh\u00fd m\u011bl technologick\u00fd charakter: p\u0159\u00edprava tenk\u00fdch vrstev napa\u0159ovac\u00ed metodou, a to pro feromagnetick\u00e9 prvky ze skupiny \u017eeleza a z \u0159ady lanthanoid\u016f. Ve spolupr\u00e1ci s \u00dastavem magnetick\u00fdch l\u00e1tek v Jen\u011b se za\u010dala rozv\u00edjet tak\u00e9 technologie a z\u00e1kladn\u00ed magnetostatick\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed nov\u00fdch magnetick\u00fdch materi\u00e1l\u016f na b\u00e1zi uranov\u00fdch slou\u010denin.

    Po reorganizaci fakulty v roce 1967 do\u0161lo ke zm\u011bn\u00e1m i na kated\u0159e. Z Katedry fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek se stala Katedra in\u017een\u00fdrstv\u00ed pevn\u00fdch l\u00e1tek, byla pos\u00edlena laborato\u0159 rentgenov\u00e9 difrakce a vzniklo nov\u00e9 polovodi\u010dov\u00e9 pracovi\u0161t\u011b orientovan\u00e9 na technologii speci\u00e1ln\u00edch sou\u010d\u00e1stek a v\u00fdvoj m\u011b\u0159\u00edc\u00edch metod. B\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch let se poda\u0159ilo vypracovat origin\u00e1ln\u00ed postup sledov\u00e1n\u00ed dotace epitaxn\u00edch a dif\u00fazn\u00edch vrstev k\u0159em\u00edku pomoc\u00ed metody odporu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed, navrhnout a realizovat m\u011b\u0159en\u00ed Hallova jevu st\u0159\u00eddav\u00fdm magnetick\u00fdm polem a nap\u011bt\u00edm r\u016fzn\u00e9 frekvence a pro pr\u016fmyslov\u00e9 \u00fa\u010dely zav\u00e9st homogenn\u00ed legov\u00e1n\u00ed k\u0159em\u00edku tepeln\u00fdmi neutrony.

    Nejdel\u0161\u00ed, u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016flstoletou tradici m\u00e1 na kated\u0159e v\u00fdzkum v oblasti pr\u016fmyslov\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed rentgenografick\u00fdch difrak\u010dn\u00edch metod, kter\u00fd navazuje na zku\u0161enosti zakladatelky \u010deskoslovensk\u00e9 aplikovan\u00e9 rentgenografie Ad\u00e9ly Kochanovsk\u00e9.
    V\u00fdjime\u010dnou \u00falohu, a to nejen na fakult\u011b, ale i v cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republice, m\u00e1 pracovi\u0161t\u011b katedry zam\u011b\u0159en\u00e9 na vyu\u017eit\u00ed difrakce tepeln\u00fdch neutron\u016f ve fyzice pevn\u00fdch l\u00e1tek a pro materi\u00e1lov\u00fd v\u00fdzkum. T\u011b\u017ei\u0161t\u011bm v\u00fdzkumu neutronografick\u00e9 laborato\u0159e je ur\u010dov\u00e1n\u00ed textur, stanoven\u00ed poloh lehk\u00fdch atom\u016f ve struktu\u0159e, studium magnetick\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a f\u00e1zov\u00fdch p\u0159echod\u016f.

    Nez\u00e1visle na tom, \u017ee pracovi\u0161t\u011b, kter\u00e9 na \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m vychov\u00e1v\u00e1 in\u017een\u00fdry-fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek, zm\u011bnilo u\u017e dvakr\u00e1t sv\u016fj n\u00e1zev, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jeho c\u00edle st\u00e1le stejn\u00e9: na rozvoj oboru pru\u017en\u011b reagovat jak zav\u00e1d\u011bn\u00edm nov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f do v\u00fduky, tak inovacemi t\u00e9mat v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti. Absolvent Fakulty jadern\u00e9 a fyzik\u00e1ln\u011b in\u017een\u00fdrsk\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00fd na fyziku pevn\u00fdch l\u00e1tek mus\u00ed m\u00edt kvalitn\u00ed matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, aby mohl samostatn\u011b \u0159e\u0161it v\u00fdzkumn\u00e9 \u00fakoly. Z\u00e1rove\u0148 mu v\u0161ak nesm\u00ed chyb\u011bt schopnost p\u0159edv\u00eddat, jak by se daly z\u00edskan\u00e9 v\u00fdsledky prakticky vyu\u017e\u00edt nap\u0159. ke zdokonalen\u00ed m\u011b\u0159\u00edc\u00edch metod, k lep\u0161\u00edmu pochopen\u00ed podstaty fyzik\u00e1ln\u00edch d\u011bj\u016f, optimalizaci dosavadn\u00edch v\u00fdrobn\u00edch postup\u016f apod.<\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t

    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t
    \n\t\t\t
    \n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Historie fyziky pevn\u00fdch l\u00e1tek na \u010cVUT  Ivo Kraus, profesor \u010cVUT-FJFI Charakteristika katedry Z\u00e1kladn\u00ed informace Pro\u010d u n\u00e1s studovat Studium na KIPL Uplatn\u011bn\u00ed absolvent\u016f –> Historie FPL V\u00fdznamn\u00e9 osobnosti Slovo \u00favodemFyzika pevn\u00fdch l\u00e1tek je \u010d\u00e1st fyziky kondenzovan\u00e9ho stavu popisuj\u00edc\u00ed makroskopick\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":453,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"elementor_header_footer","meta":{"footnotes":""},"folder":[11],"class_list":["post-399","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/399","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=399"}],"version-history":[{"count":46,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/399\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3102,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/399\/revisions\/3102"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media\/453"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=399"}],"wp:term":[{"taxonomy":"folder","embeddable":true,"href":"https:\/\/kiplweb.fjfi.cvut.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/folder?post=399"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}